Proso

Proso (Panicum) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o jednoleté nebo vytrvalé byliny. Jsou trsnaté nebo výběžkaté, či s oddenky nebo poléhavé. Stébla dorůstají výšek zpravidla 20-400 cm. Čepele listů jsou převážně ploché, vzácněji štětinovité nebo s nepravými řapíky. Na vnější straně bázie čepele listu se nachází jazýček, který je někdy nahrazen věnečkem chlupů. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, která je stažená či volná, vzácně klásky uspořádány do hroznu. Klásky jsou zpředu dozadu zmáčklé, vícekvěté, zpravidla 2-květé, vzácně 3-květé, ale spodní 1 květ (vzácně 2) je sterilní či samčí. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou většinou nestejné, většinou bez osin, vzácně krátce osinaté. Pluchy jsou zpravidla bez osin, vzácně s krátkou osinou. Plušky jsou bez osin, dvoužilné. Plodem je obilka. Je známo asi 370 druhů, které jsou rozšířeny v tropech, subtropech a teplých částech mírného pásu. Místy se vyskytuje i adventivně, některé druhy jsou významné obilniny.

V České republice se vyskytuje 1 druh z rodu proso (Panicum), další 4 druhy jsou jen ojediněle zplaňující či zavlékané. Proso seté (Panicum miliaceum) je pěstovaná obilnina a může se vyskytovat i jako plevel v jiných plodinách, zvláště v teplých oblastech. Proso vláskovité (Panicum capillare), je původem v S. Americe, v ČR pěstováno jako okrasná tráva a občas zplaňuje. Jako vzácně a přechodně zplanělé byly nalezeny další druhy.

Prosné semeno se používá jako krmivo domácího ptactva. Loupáním semen se získává potravina jáhly. Jelikož neobsahuje gluten, je prosné semeno, vedle rýže a kukuřice, vhodnou obilninou pro alternativní stravu kojenců mezi 4. a 6. měsícem věku a pro bezlepkovou dietu.

Proso vykupujeme pro naše tuzemské i zahraniční obchodní partnery. 

Poptávky a dotazy

Položky označené   jsou povinné.